15. katecheze / 2014-15

Farní evangelizační buňky 
15. katecheze ve školním roce 
2014/2015
(Sdílení 3)
 
„Já jsem dveře . Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.“ (Jan  10, 9)

Pokoj a radost od Vzkříšeného Pána vám všem. 

Není možné v této etapě velikonočního období mluvit o jiném, než o dobrém pastýři Kristu. Proto i onen citát z Janovy desáté kapitoly, která nám vystačí na dlouhé a hluboké meditace. Mluví o identitě Boží ve vztahu k člověku, totiž že nepřestává být vůdcem po dobrých cestách. A mluví o identitě člověka, kterému je neustále nabízena svoboda rozhodnutí jít za hlasem pastýře. Ježíš sám sebe nazývá nejen služebníkem stáda, ale dokonce dveřmi, tedy jediným prostředníkem spásy. Opravdu velice silný text. Doporučuji k soukromému i společnému nahlédnutí.

Dnes se znovu chci vrátit k tématu sdílení o němž jsme už dvakrát během letošního školního roku hovořili. Dovolím si jen stručně zopakovat že: 
sdílení je časem, ve kterém se snažíme zachytit stopu Božího působení v životě bratří a sester tudíž i v naší farnosti
sdílení má stanovený čas na nějž mám být připravený, s ochotou sdílet i zdánlivě bezvýznamné skutečnosti uplynulého týdne 
sdílení je čas sdělování na jedné straně a hlubokého naslouchání (bez komentářů ostatních) na straně druhé
sdílet skutečnosti života v perspektivě Božího působení je nutné se učit – nejlépe každodenním zpytováním svědomí
 
V minulých katechezích jsem naznačil, že učit se sdílet svoji zkušenost s Bohem v každodenním životě nás vede ke schopnosti mluvit o Bohu. A to jednoduše, přirozeně a věrohodně. Schopnost takto hovořit o obyčejných událostech svého života zkusme zařadit do starořeckého chápání času. Už nejde jen o chronos – plynoucí čas, ale o kairos – neboli čas milosti. Chápeme tu ohromnou změnu? Ten zcela nový pohled na život? Už nejsem jen součástí či dokonce obětí plynoucího a nezastavitelného času, ale objektem Boží pozornosti. Jsem onou ovečkou, která je permanentně s láskou hledána dobrým pastýřem. Jsem objektem zájmu samotného Boha. Není okamžik mého života, o kterém by nevěděl, o který by neměl zájem, který by netoužil posvětit svou přítomností. O takto prožívaném čase života mohu mluvit a toto sdílení se stává základem schopnosti vydávat svědectví. Slovo „evangelizační“ v plném názvu našich společenství se naplňuje samozřejmě nejvíce ve věrohodnosti života, ale také schopnosti vydat jednoduše svědectví o svém životě s Bohem pro ty, kdo se ptají. 

Svědectví má mít tři stupně. V jeho středu samozřejmě stojí událost, kterou chceme sdělit. Samotná událost však může téměř zaniknout, nebude-li jasné co bylo před a co po. Je tedy nutný:               1) kratičký popis situace života. Následně pak: 2) popis události, která do mého života zasáhla. A nesmíme zapomenout: 3) jak zmíněná událost můj život proměnila. 
Doporučuji povzbuzovat se takovýmto způsobem čas od času uvnitř buněk. Tato zkušenost se nám jednou bude nesmírně hodit.

P. Kamil 
 
PS. Přátelé, připomínám, že druhý prodloužený víkend v květnu se od čtvrtka večera do neděle uskuteční v Dolanech u Olomouce konference o FEB s účastí přátel z italského Milána, včetně zakladatele, stařičkého P. Pigiho. Doporučuji všem členům buněk a především animátorům tuto zkušenost ze setkání udělat. Přihlašování na: www.evangelizacnibunky.cz
Monday the 4th. . Joomla Template 2.5 by FreeTemplateSpot. All rights reserved.