8. katecheze / 2015-16

FARNÍ EVANGELIZČNÍ BUŇKY
8. katecheze ve šk. roce
2015/16
 
Drazí přátelé,
všechny vás zdraví, tentokrát z dovolené z Tater a posílám další katechezi. 

Minulou katechezi jsme se začali věnovat dvěma věcem. Jednak dokumentu bl. papeže Pavla VI. Evangelii nuntiandi o hlásání evangelia v dnešní době  a také katechezím týkajícím se Svatého rok milosrdenství.

K prvnímu zmíněnému dokumentu. Než pokročíme dál, rád bych se zastavil u minule zmíněné myšlenky. „Hlásání evangelia není pro církev nějak dobrovolná činnost. Je to povinnost, kterou ji svěřil Pán Ježíš“. Zkuste si, prosím, při tomto setkání popovídat o tom, jak vidíte toto poslání k hlásání evangelia. Někdy mi totiž připadá, že tento závazek obcházíme ujištěním sebe sama „však to církev dělá“. Otázkou však je jak to dělám já? Vždyť já jsem součástí církve. Každý samozřejmě máme jiný pohled na to, co po nás Pán v různých životních stavech chce. Bez debat však zůstává jistota, že si i mne chce použít. K základním posláním buněk patří nést toto poslání ve svém srdci jako důležité. Neříkám vyjděme do ulic hlásat, ale napadá nás vůbec myšlenka na naše poslání v běžných situacích života?

Ve čtvrteční katechezi o milosrdenství jsme pokročili v našem pohledu na tuto Boží vlastnost, ve které máme všichni naději, že přes svá lidská omezení a mnohé životní bloudění se u něj jednou všichni šťastně shledáme. 

Jan Pavel II. nás přivedl k biblickému pohledu na milosrdenství skrze dva hebrejské pojmy. Prvním z nich bylo slovo „HESED“ – Boží vztah k člověku založený na smlouvě.  Bůh se rozhodl sám sebe omezit závazkem věrnosti. V našich zeměpisných šířkách si pod slovem svoboda představujeme úplnou nezávislost. Bůh však vidí svobodu ve věrném vztahu. Když my lidé mezi sebou uzavíráme smlouvu vstupují do hry dvě strany, které se navzájem zavazují. Když jedna strana smlouvu poruší druh je vyvázána ze svého závazku. U Boha však, nutno říct k našemu štěstí, zůstává závazek věrnosti neměnný. Jak čteme v Písmu: „I když my jsme nevěrní, on zůstává věrný, protože nemůže popřít sám sebe.“ Druhým slovem, kterým můžeme nahlížet Boží milosrdenství je pojem „RAHAMÍM“ neboli vztah, který vzniká mezi matkou a dítětem, jež přivedla na svět. Toto slovo je odvozené o mateřského lůna. I takto je možné nahlížet Boží lásku k nám. Mateřská láska Boha, z něhož jsme se všichni zrodili. Obě slova jsou jakoby mužským a ženským prvek spojeném v jediném všeobjímajícím vztahu našeho nebeského Otce.
Díky za vaši modlitbu za Alfu, rozjela se s velkým Božím požehním.
 
Požehnané dny
P. Kamil
Thursday the 17th. . Joomla Template 2.5 by FreeTemplateSpot. All rights reserved.