4. katecheze / 2016 - 17

FARNÍ EVANGELIZČNÍ BUŇKY
4. katecheze ve šk. roce 2016/17
(Abrahám)

Chvála Kristu!

Zdravím všechny buňky, zvláště pak ty, které se pomalu rozbíhají ve Viganticích či v Novém Hrozenkově. Nahlížíme v tomto školním roce do Bible a díváme se postupně na jednotlivé postavy z trochu zvláštního úhlu pohledu. Chceme objevovat v jejich životě chválu, coby základní rys každého pravého Božího ctitele, a nechat se jí inspirovat.

Dnes spočine naše pozornost na jedné z největších postav dějin spásy, na Abrahámovi. Od něj, jak jistě všichni dobře víme, začíná velmi reálná cesta naší spásy. To co si lidstvo pokazilo hříchem začíná Bůh řešit svým způsobem. Proč je vybrán právě tento muž z Chaldejského Uru - dnešního Iráku? Nevíme, zůstává to tajemstvím Božího srdce. Poodhrnout záclonu tajemství nám však může právě chvála. Uctívání totiž odkrývá stav lidského nitra a my musíme žasnout nad krásou a zároveň hloubkou nitra praotce národů. Je však nutné si uvědomit, že prvotní náboženské projevy Abraháma určitě nebyly spojeny s Hospodinem, ten se mu dává postupně poznávat až později. Přesto muselo být v srdci tohoto muže cosi ryzího, co Boha zaujalo a na čem chtěl začít stavět. Zde je nutné podotknout, že soudy nás křesťanů o druhých jsou častokrát vázány na vnější stránku, která ještě nemusí nic vypovídat o nitru. Kolikrát už jsem slyšel od rodičů či spíše prarodičů: „Moje dcera či vnučka chodí s klukem. Jsem ráda protože je pokřtěný i biřmovaný“. Nebo naopak: „Jsem tak nešťastná, on vůbec nevěří“. Když pohlédneme na Gn 12, 1-3 zjistíme, že Hospodin vyvádí muže, který jej vůbec nezná. Bůh však hledí nejenom na současnost, ví k čemu je kdo schopen dorůst. To, že Abrahám jako vyzrálý muž opouští jistoty svého domova, rodinných vazeb a majetku svědčí o silném náboženském cítění, odvaze, pokoře, hlavně pak ale o prioritách. Muž s jistotami se stává potulným nomádem s nejistou budoucností. Zaslíbení četného potomstva je spojeno s příslibem požehnání. Všimněme si, že Hospodin neříká pouze „požehnám ti“, ale také „budeš požehnáním“. Cítíte ten obrovský rozdíl? Dobro, které dostane a dobro, které dá, dokonce dobro, kterým se on sám stane pro druhé. Jestliže máme zůstat u tématu chvály pak je nutné dodat, že není představitelné, aby někdo takto zareagoval na Boží pozvání a přitom hluboce neuvěřil. A jestliže uvěřil tak celým srdcem, které tudíž projevovalo i vděčnost – chválu. Dokážete si představit vůdce několika set lidí, který by vnitřně nehořel?

Když takto uvažuje o Abrahámovi, zkusme se rozpomenout na své povolání – dotek Boží. Změnil se můj život? A zůstávám v tom dodnes věrný? Odpovědí mi může být pohled na způsob mé vlastní modlitby. Jsem schopen Boha chválit? Jak často? Jak intenzivně?

Protože jsou události Abrahámova života v Bibli popsány dost podrobně, vrátím se k nim také při další katechezi. Dovolte však ještě jedno zastavení. Úryvek Gn 13, 2-4 nám popisuje postavení oltáře v Bet-el (dům Boží), které se za několik staletí stane významným místem Hospodinova kultu. A Gn 13, 18 – postavení oltáře v Mamre, místě, kde se Abrahám setkává s třemi tajemnými postavami zaslibujícími brzké narození syna Izáka a také místa smlouvání o život obyvatel Sodomy. Navršené kameny tvoří pamětní místo na událost, kterou Abrahám prožil a poděkoval za ni.

My také žijeme v určitém prostředí, které je posvěcováno Božími doteky a uvědomujeme si to např. při pohledu na kostely, kaple, kříže či Boží muka rozeseté po naší krajině. Jsou to němí svědci Boží milosti a lidské vděčnosti. Myslím, že je na místě se v souvislostí s tématem chvály ptát, kolik míst vděčnosti zůstává za mnou. Nemyslím teď jen na výše zmíněné stavby, ale na jakési pomyslné oltáře zbudované podél naší životní cesty. Zbudované z kamenů nejrůznějších událostí zasažených Božím dotekem. Nebojme se ohlédnout a pojmenovat si je. Popřípadě si rozpomenout i na čas a udělat si do kalendáře poznámku onoho výročí.

Na závěr ještě pozvání. Nejprve na setkání SMS tentokrát v Brumově-Bylnici v sobotu 29. 10. od 13 hod. A pak také pozvání na Konferenci o evangelizaci ve Zlíně. Uskuteční se 18. - 20. 11. Myslím, že by měla být pro členy FEB téměř povinná, ale zvažte své možnosti. Letáky na akci jsou v kostele.

Přeji vše dobré.

P. Kamil