7. katecheze 2017 / 18

FARNÍ EVANGELIZAČNÍ BUŇKY
7. katecheze ve šk. roce 2017/18
(Objevování darů VI)

Ať vás naplní pokojem ten, který přichází!

Přátelé,, vstoupili jsme do jedné z nejkrásnějších liturgických dob. Více let již ve farnosti mluvím o této době jako o času zjednodušování. Dny adventu jsou dny očekávání, dny touhy, dny trpělivého vyhlížení a dny pokory. Jestliže jsem v minulých katechezích hovořil o adoraci jako kořenu z něhož vyrůstá opravdová chvála, pak dnes na ni poukazuji jako na modlitbu, která je adventu přímo vlastní. Není představitelné dobré prožití Vánoc bez kvalitně prožitého adventu. Čekáme na druhý Ježíšův příchod podobně jako rodiče čekají na narození svého dítěte. Devět měsíců očekávání dává nejen dítěti, ale právě i rodičům možnost vrůstat do reality nového života. Celý náš život a vůbec i dějiny lidstva jsou Boží adventní nabídkou. Nepromarněme advent liturgie, aby nám mezi prsty neutekl i advent života. Pro očekávání je ovšem nutné se rozhodnout. Pán přichází, pozvedněme oči a rozhodněme se ještě dnes!

A nyní zpět k tématu služby, pro kterou nás Pán v pravý čas, pravým způsobem a v dostatečném množství obdarovává svými dary. Po dlouhosáhlém hovoru o přirozených obdarováních jsme minule přistoupili k charismatům, coby "roubech pro novou úrodu". Doporučoval jsem vám pročíst si Skutky apoštolů a věřím, že ve vás tato kniha znovu rozproudila touhu nechat se Božím Duchem podobně vést. Dnes ještě více nahlédneme do Písma, abychom mohli vidět, že působení Ducha není jen věcí prvotní církve, ale prolíná celé dějiny lidstva.

Duch Boží je zmíněn ve Starém zákoně v souvislosti se stvořením, ale pak také u mnoha postav z nichž zvláštní skupinu tvoří proroci. Zkusme se jen letmo dotknout některých z nich, abychom si více uvědomili, že naše obdarování jsou součástí celku dějin. Prosím najděte si následující místa v Bibli:
Josef je obdarován prozíravostí a mimořádnou moudrostí (Gn 41, 38-40). Mojžíš byl pomazán Duchem a ke konci jeho života Bůh odebírá z jeho ducha a vkládá jej na sedmdesát starších (Nm 11, 16-25). Jozue je zmiňován jako muž, ve kterém je duch. Před celým shromážděním na něj Mojžíš vložil ruce a on tak přijal pověření k vedení (Nm 27, 18-22). Gedeon vyzbrojený Duchem (Sd 6, 34). Samson je ponoukán Duchem Páně (Sd 13, 25). David, kterého se po Samuelově pomazání Duch Hospodinův zmocňoval (1 Sam 16, 12-14). Šalomoun známý svou moudrostí (1 Kr 3, 4-14). Eliáš a Elíša (1 Kr).

Tyto zmínky o působení Božího Ducha ve Starém zákoně připravují věřící k pozdějšímu uznání toho, že Duch Svatý je osobou Nejsvětější Trojice, že mluví, učí, vede, napomíná i usvědčuje z hříchu. A také, že vytváří vztahy nejenom s biblickými postavami, ale i s námi. Rozpomeňme se na svědectví, které nám zanechává apoštol Pavel: "Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch a se přimlouvá za svaté podle Boží vůle" (Řím 8, 26-27).

Mluvíme-li tedy o přirozených a nadpřirozených darech je dobré si připomenout, že obdarováním našeho pozemského života je právě Boží život v nás. Nejsme schopni plně pochopit a docenit co s námi udělal Bůh ve křtu. Výše zmíněná slova apoštola nám však dávají tušit, že jde o cosi jedinečného. On je tím, který nás vede, obohacuje, motivuje a také uskutečňuje Ježíšovu výzvu k neustálé modlitbě. On se modlí v nás. Nebojme se tedy zůstávat před Bohem v tichu beze slov - to není ztracený čas. Naopak dává nám možnost se hlouběji sjednotit a ztotožnit s úmysly Ducha, který jediný zná úmysly Boží. Nebojte se tedy ve chvíli tiché modlitby říct Duchu Svatému, že se s Ním ztotožňujete a chcete se modlit tak, jak vás On sám povede.

Na závěr dovolte citovat jednu mou oblíbenou modlitbu k Duchu Svatému, která mě provází už od seminárních let: "Přijď Duchu Otce a Syna, miluji Tě, protože jsi Láska sama. Přebývej ve mně, buď pečetí živého Boha ve mně, že jsem jeho vlastnictvím. Neopouštěj mě ani v boji života, ať jsem stále Tvůj".

P. Kamil