14. katecheze 2017 / 18

FARNÍ EVANGELIZAČNÍ BUŇKY
14. katecheze ve šk. roce 2017/18
(Objevování darů XIII)

"Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného syna, aby žádný kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný" (Jan 3, 16)

Sestry a bratři, pokoj vám!

Vstoupili jsme do čtvrtého týdne naší postní přípravy na Velikonoce. Jsme tedy za polovinou a jak dobře víme druhá polovina pocitově utíká mnohem rychleji, než ta první. Je tedy dobré udělat malou rekapitulaci naší cesty obrácení, popř. ji trošku poopravit a především udělat pro ni nové rozhodnutí. Slovo uplynulé neděle (viz citace nahoře) nás staví přímo před samotné centrum naší víry. Jak pedagogicky nám církev pomáhá, neboť dobře víme jak je to s polovinou cesty. V životě člověka často mluvíme o krizi středního věku, kdy dochází k mnoha nebezpečným situacím, které mohou zhatit naše původní rozhodnutí a je tomu tak i v rozhodnutí pro půst. Právě v takovém okamžiku nám církev ukazuje, že pro můj věčný život dal Bůh svého jediného Syna. Jsem velice milován. Má-li mě něco opravdu znovu namotivovat k pokračování v cestě je to právě setkání s Láskou, která se dává do krajnosti.

Při našich zastaveních nad tématem služby stále více objevujeme bohatost darů, které nám ji pomáhají uskutečňovat. Tak jsme došli k dalšímu dělení charismat na 1) pastorační, 2) komunikační, 3) organizační, 4) uzdravování, 5) porozumění, 6) kreativní a 7) životního stylu a otevřeli jsme první skupinu. Dovolte, abych nyní pokračoval v těch, které rozvíjejí pastoraci.

Milosrdenství
Takto obdarovaní lidé jsou přitahování na "okraj". A nemusí být myšlen jen svět lidí bez domova či těch, kteří žijí v misiích v krajní nouzi. Je mnoho typů periferií. Toto charisma často neumožňuje odstranit veškerou lidskou bídu, ale často dává schopnost zaujmout takový postoj, který potřebným pomůže těžkou situaci zvládat. Lidé s tímto darem Ducha bývají schopni i v praktické rovině a jejich služba s sebou nese i skutečnou úlevu. Prvním znakem k rozpoznání tohoto charismatu je schopnost vidět problematické lidi. Zde můžeme uvést jako vzor Matku Terezu či papeže Františka.

Pohostinnost
Další způsob rozvíjejícím pastoraci je tento dar. Nejde jen o to co nás zřejmě napadá jako první, kdy se před návštěvou prohýbají stoly plné dobrého jídla a pití. To je samozřejmě příjemné, ale někdy se člověk může stát až nepříjemně zahlcený hmotným. Co charakterizuje toto charisma je především přijetí. Pohostinnost může mít různé roviny, ale to co je jim všem společné je příjemný pocit těch, kdo se do blízkosti takto obdarovaného dostávají. Mají možnost zakusit cosi z Boží bezpodmínečné lásky. Takovíto lidé jsou hojně vyhledávaní a hned tak se neunaví přijímáním druhých.

Pastorace
Všechny výše popsané charismata rozvíjejí pastoraci. V tomto konkrétním se však více než v ostatních odráží schopnost podílet se zvláštním způsobem na pastoraci, tedy pastýřské službě kněze. Takto obdarovaní lidé jsou schopni vést a doprovázet různé skupiny v církvi. Dávají vedeným možnost sdílet víru a růst v ní. Pro kněze je toto charisma laiků nesmírnou pomocí v naplňování jeho poslání a je nutno říct, že ne vždy jsou kněží ochotni tyto bratry a sestry přizvat více ke službě. Objevení této formy pastorace však mnohonásobně zvyšuje její účinnost.

Na závěr přemýšlení o této skupině charismat je dobré říct, že pastorační činnost je úkolem všech pokřtěných a rozvíjením tohoto způsobu vedení církve se otevírají nedozírné horizonty. Mnozí z vás jste těmito charismaty obdařeni a já moc touto formou děkuji, že se podílíte na poslání, které mi bylo vzkládáním rukou biskupa svěřeno.

Přeji všem další požehnání do zbytku postu a odvahu to nevzdávat.
P. Kamil