Maria v rozjímání sjednocuje a nerozděluje

Ve svém mateřském srdci chápe, že sláva Nejvyššího prochází pokorou; přijímá plán spásy, kvůli němuž musel Bůh spočinout v jeslích. Vidí křehké a chvějící se božské Dítě a vítá podivuhodné božské prolínání velikosti a malosti... Na začátku nového roku se svěřme ochraně této ženy, Svaté Matky Boží, jež je naší matkou. Kéž nám pomáhá střežit a rozjímat o všem, beze strachu ze zkoušek, v radostné jistotě, že Pán je věrný a ví, jak proměnit kříže ve vzkříšení.

Na slavnost Matky Boží, Panny Marie, sloužil papež František bohoslužbu v Bazilice sv. Petra. V homilii připomněl “skandál jeslí” a velikost Marie, která již tehdy projevila “dospělou víru”. Na rozdíl od pastýřů a dalších lidí, uchovává vše, co se stalo, ve svém srdci a rozjímá o tom. A v tomto rozjímavém postoji dokáže propojovat velikost a malost, vstupovat do Boží perspektivy. 

Z poklidného Nazaretu a velkolepých příslibů, které dostala od anděla – to byl počátek - se nyní Maria přemisťuje do temné betlémské stáje. Ale právě tam dává světu Boha. A zatímco jiní by tváří v tvář pohoršení jeslí propadli sklíčenosti, ona nikoli: v rozvažování uchovává.

Učme se tomuto postoji od Matky Boží - v rozvažování uchovávat. Také nám se totiž stává, že musíme snášet jakési "pohoršení jeslí". Doufáme, že všechno dobře půjde, a náhle - jako blesk z čistého nebe - přichází nečekaný problém. A dochází k bolestnému střetu mezi očekáváním a realitou. Stává se to rovněž ve víře, když se ocitáme v obtížné situaci a radost z evangelia je vystavena zkoušce. Dnes nás však Matka Boží učí, co vytěžit z takového střetu. Ukazuje nám, že je to nezbytné, že je to úzká cesta vedoucí k cíli, kříž, bez něhož nevstaneme z mrtvých. Je to jako bolestný porod, který rodí zralejší víru.

Kladu si otázku, bratři a sestry, jak uskutečnit tento přechod, jak překonat rozpor mezi ideálem a realitou? Zachovejte se tak, jako  Maria: rozvažujte a uchovávejte. Maria předně uchovává, střeží, to znamená, že se nerozptyluje. Neodmítá to, co se děje. Všechno, co viděla a slyšela, uchovává ve svém srdci. Krásné věci, to, co slyšela od anděla a od pastýřů. Ale také další věci, které je těžké přijmout: nebezpečí, kterému byla vystavena kvůli těhotenství před svatbou, a nyní osamělá ve stáji, kde porodila. Právě tak jedná Maria, nevybírá si (co je pohodlné), ale všechno uchovává a střeží. Přijímá skutečnost takovou jaká je, nesnaží se nic maskovat, falšovat život - uchovává vše ve svém srdci.

Nový rok začíná ve znamení Svaté Matky Boží, ve znamení Matky. Mateřský pohled je cestou ke znovuzrození a růstu. Matky a ženy se nedívají na svět s tím, jak ho využít, ale aby měl život. Hledí na něj srdcem a daří se jim držet pohromadě sny a konkrétnost a vyhýbat se aseptickému pragmatismu a abstraktnosti. A církev je matka - je matka v tomto smyslu, církev je žena - je žena v tomto smyslu. Proto nemůžeme najít místo ženy v církvi, aniž bychom v ní neviděli zrcadlení srdce ženy - matky. V tom spočívá místo ženy v církvi, význačné místo, od něhož se odvíjejí další, která jsou konkrétnější a vedlejší. Církev však je matka, církev je žena. A uvědomme si, že matky dávají život a ženy chrání svět.

Celý text homilie papeže Františka najdete na Cirkev.cz

Monday the 26th. . Joomla Template 2.5 by FreeTemplateSpot. All rights reserved.