SYMBOLEM NADĚJE JE DUHA

Iskérka oslavila 10. narozeniny!

Znáte ten malý domeček za kostelem ve farní zahradě? Ano, mám na mysli ten domeček, který byl kdysi dávno součástí rožnovského hřbitova a sloužil nejprve jako kostnice, pak jako márnice a poslední desetiletí jako sklad různého kostelního harampádí. Tak v tomto domečku začala letos nová cesta spolupráce mezi rožnovskou farností a Iskérkou. A tuto cestu bych vám ráda představila:

Na jejím počátku byla myšlenka. Myšlenka faráře Kamila Obra proměnit kostnici ve výstavní prostor. Proměnit místo, které bylo odedávna spojeno se smrtí, smutkem a koncem života v místo umění, krásy a setkávání. Po nutné stavební rekonstrukci přišla nabídka Jindřicha Štreita vystavit cyklus jeho fotografií s názvem BRÁNA NADĚJE.

NADĚJE. Když se řekne slovo „naděje“, jaká skupina lidí se nám tady v Rožnově vybaví? Ano, je jich víc. Zaznívá mezi nimi i jméno ISKÉRKA. Společnost, která dává lidem naději v psychicky těžkých životních situacích.
Aleny Jgbaili z Iskérky jsem se ptala, co je vlastně pro jejich klienty nadějí? Její odpověď mě zaskočila, překvapila. Řekla, že velkou nadějí pro ně je, že najdou práci. Že najdou možnost, jak se ve společnosti uplatnit – a že je to nesmírně těžké. MÁLOKDO MÁ TOTIŽ ODVAHU LIDI S PSYCHICKÝM HENDIKEPEM ZAMĚSTNAT.

Po malém rozvažování se otec Kamil Obr s panem jáhnem Miroslavem Frňkou rozhodli a uzavřeli s několika klienty smlouvy o průvodcovství na výstavách v kostnice, a to na dobu 5 měsíců. Takže dnes, když zavítáte do bývalé márnice, najdete krásný výstavní prostor, kterým vás některý z klientů Iskérky provede.

Vraťme se k Bráně naděje Jindřicha Štreita. Zkuste na pár vteřin zavřít oči a představit si, jak by podle vás, mohla vypadat taková „brána naděje“…. Když jsme zavřeli oči my, objevili jsme DUHU. A věřte, nevěřte, ten krásný optický jev ze šesti barev dokázali pracovníci a klienti Iskérky  přenést na hedvábí a vyrobit sadu HEDVÁBNÝCH DUHOVÝCH ŠÁTKŮ! Ty jsou pro nás symbolem duhy, symbolem naděje. Můžete si je prohlédnout a třeba i zakoupit.

A proč tento jednoduchý až banální příběh vlastně popisuji? Chci na něm ukázat, že to, co je pro jednoho malou a  málo významnou věcí – totiž zaměstnat pár lidí na nějakou, třeba i jednodušší práci, může mít pro toho druhého velký význam. Chtěla bych proto povzbudit potenciální zaměstnavatele, a po 4měsíční pracovní zkušenosti s klienty Iskérky si dovoluji vyslovit tato slova: NEBOJTE SE! Nebojte se podat ruku a zaměstnat klienty z Iskérky. Nebojte se najít cestičku, na které by vám klienti z Iskérky mohli být spolupracovníky. Věřte, že počáteční pocit, že jste si naložili na bedra zas jen další problém (a ten zaručeně přijde,  vždyť žijeme život!), se může přetavit v poznání, jak tzv. nemocní můžou obohatit nás, tzv. zdravé. Třeba tím, že otevírají nové pohledy na mnohé, pro nás již všední a zdánlivě nezajímavé věci...

Za rožnovskou farnost Iskérce k jejím desátým narozeninám přejeme dostatek naděje = vééélikou duhu nad jejich hlavami! Ale i dostatek víry, a především lásky. A to té lásky, kterou v Písmu opěvuje známá velepíseň apoštola Pavla (a která se tak často recituje na svatbách). Apoštol v ní neopěvuje lásku k bližnímu, ani lásku muže a ženy, a dokonce ani ne lásku k Bohu. Hovoří o LÁSCE JAKO TAKOVÉ. O lásce jako duchovní síle, která člověka proměňuje a dodává jeho životu novou chuť, novou kvalitu bytí.
Pracovníkům i klientům Iskérky přejeme, aby nekonečné množství této lásky dál, stejně jako dosud, rozdávali všem potřebným lidem. 

mp

Fotografie z oslavy 10. narozenin Iskérky na náměstí v Rožnově, 3. září 2014



http://iskerka.info

Thursday the 21st. . Joomla Template 2.5 by FreeTemplateSpot. All rights reserved.