5. katecheze / 2012 - 13

5. KATECHEZE

PRO PROVIZORNÍ

FARNÍ EVANGELIZAČNÍ BUŇKY

 

 

Přátelé!

            Srdečně vás všechny vítám na dalším postním setkání FEB. Zkoušíme dělat zkušenost se společenstvím. Pro někoho je to věc již neoddělitelně spojená s životem, pro jiné zas cosi nového. Myslím, že je nutné připomenout, že křesťanství stojí na společenství, na touze „být spolu“, a to hlavně proto, aby se mohla naplnit i druhá polovina Ježíšova zaslíbení: „tam jsem i já uprostřed nich“.

          

            PRO PŘIPOMENUTÍ

          

            V minulých katechezích, inspirovaných dokumentem papeže Františka o hlásání evangelia v současném světě, byla řeč o touze vycházet k druhým, o obsahu našeho hlásání, o důležitosti lásky, bez které křesťanská zvěst ztrácí smysl.

          

          

            VYUČOVÁNÍ

 

            Nyní bych rád pokračoval s pohledem upřeným k další části Františkova díla a zároveň k dalšímu nesmírně důležitému postoji života Ježíšova učedníka, hlasatele evangelia. Mimochodem přemýšleli jste někdy o tom, že tyto dvě skutečnosti nelze oddělit? Totiž být Ježíšovým učedníkem a zároveň být  evangelizátorem. Ať chceme nebo ne, jsme-li pokřtěni hlásáme. A když už ne ústy, tak svým životem určitě. Pro křesťana není možné projít životem v absolutním utajení a myslet, že pak inkognito vstoupí do nebeského království. Není to možné. Vždy hlásáme Krista, bohužel však často spíše jen jeho zdeformovanou tvář.

            1. téma

            V další části exhortace nám papež otvírá velice důležité téma ODLIŠNOSTI a NEÚPLNOSTI. Totiž různorodost lidí a s tím spojenou různorodost způsobů vyjadřování se o Bohu. Odkazuje se tam na středověkého světce a velikého myslitele sv. Tomáše Akvinského, který říká, že v úmyslu Stvořitele bylo, aby lidé hlásali jeho dobrotu svým lidsky omezeným způsobem. Žádný člověk nedokáže říct o Boží dobrotě všechno a proto potřebujeme jeden druhého. To jak o Boží dobrotě nedokonale svědčím já doplňuje nedokonalé svědectví mého bratra. Jednoduše řečeno. Když každý člověk bude kouskem obrazu o Bohu, pak v celku budeme vytvářet krásnou mozaiku. A na tomto obraze složeném z mnoha kousků svět bude moci zahlédnout Boha. Svědčíme tedy nejenom jako jednotlivci, ale i společně jako církev. I v tomto městě křesťané vytváří obraz Boha.

            2. téma

            PODSTATA a FORMA.  František nás upozorňuje, že když druhým chceme svědčit o Kristu, musíme se sice držet podstaty křesťanské víry, ale neméně důležité je přemýšlet o formě. Totiž jak o Bohu mluvíme. Jsme v nebezpečí toho, že druhým říkáme sice pravdu, ale takovou formou, že ji nejsou schopni pochopit. Používáme formule, které jsme se kdysi naučili, jakousi naši církevní „hantýrku“ srozumitelnou pouze zasvěceným. Papež dodává: „A obnova vyjadřovacích forem je pro předávání neměnného významu evangelijního poselství dnešnímu člověku nezbytná“.

            Na závěr této podkapitoly pak připomíná jedno místo z Písma, které ukazuje na apoštola Pavla, coby misionáře, který se dokáže přizpůsobit situaci posluchačů. O tomto verši (1Kor 9, 22) můžete také v buňkách mluvit. Přiznám se, že je mi ten verš nesmírně blízký, dokonce bych jej citoval jako své motto, kdybych byl při minulém setkání s vámi. Slovo „Pro všechny vším“ mě provází po celý život a dostalo se i na moje primiční oznámení. Je o formě i podstatě naší zvěsti. Formou je ono „pro všechny“ a podstatou „vším“ – neboť vším je pro mě Kristus.

          

 

 

Všem vám žehnám

P. Kamil

 

          

            OTÁZKY

 

            Jaký si myslíte, že vidí obraz Boha lidé tohoto města?

            Mluvil/a jsi někdy s druhými o Bohu? Co na tom bylo těžší co řeknu nebo       jak to řeknu?

 

            Informace

            Příští závěrečné setkání bude společné pro všechny tři buňky

v úterý 15. 4. 2014 v 18 hod. v kostele.

Bude obsahovat svědectví o vašem postním setkávání, katechezi a adoraci. Prosím zkuste udělat rozhodnutí pro způsob dalšího setkávání. Pokud bude zájem o Farní evangelizační buňky, tak od Velikonoc přestanou být provizorními a bude nutné, aby každý z vás měl své konkrétní společenství.                O tom, ale až za týden.