4. katecheze / 2014 - 15
4. katecheze ve školním roce 2014/2015
Chvála Kristu!
Přátelé.
Naše setkávání ve Farních evangelizačních buňkách se nám naplno rozběhlo a možná vás napadá otázka, kde se ztratilo ono podstatné slovo evangelizační. Stále mluvíme o věcech, které zdánlivě o evangelizaci nejsou. Na tomto místě bych rád upozornil, že všechno má svůj čas. To o čem přemýšlíme v těchto prvních letošních katechezích jsou totiž základy, které musí být položeny, aby se naše stavba nezřítila. Budovat základy je zdlouhavé, málo efektivní navenek, ale pokud na dobrých základech vyroste dům nemusíme se bát v něm žít či do něj někoho pozvat. Kam pozveme ty, kterým budeme zvěstovat Krista a kterým zahoří srdce touhou po něm? A věřte, že ten čas přijde. Možná odpovíte – přeci do našeho kostela. Člověk, který takto touží po Bohu však musí mít zázemí, kde se jeho touha rozroste a zakoření. Přiznejme si, že naše mešní bohoslužby jsou sice vrcholem slavení církve, ale ne místem spontánních rozhovorů, nepočítají s kladením otázek a hledáním odpovědí. Toto vše se děje v jiném společenství. V malém společenství, které vnímá individualitu svých členů a při svých setkáních má prostor dotýkat se jejich radostí a bolestí. A těmito společenstvími jste v naší farnosti VY. Proto ten velký zájem o dobré základy na nichž budete stát. Vašima rukama budou přicházet živí lidé, ne nějaký neživý materiál, který v případě neúspěšného použití mohu vyhodit. Živý člověk, kterého Bůh stvořil ke své podobě (viz Gn 1, 26-31) a má tudíž nekonečnou hodnotu. Tento svůj nejcennější dar vkládá Bůh do rukou svých služebníků kněží ve své církvi. A kněz následně může delegovat svou pastýřskou službu dalším. A znovu opakuji, těmi jste v naší farnosti VY. Omlouvám se, že se k těmto věcem vracím znovu a tak detailně, ale jde mi o to, abychom neztratili ze zřetele cíl.
Slíbil jsem vám, že se budeme letos spirálovitě posouvat nahoru ve třech tématech – eucharistie, Písmo a sdílení. O eucharistii byla řeč minule a znovu upozorňuji, že tato mimořádná přítomnost Krista uprostřed svého lidu je základem našeho duchovního života, natož naší pastorační práce. Písmo svaté je živým slovem Božím, kterému se učíme a ještě budeme učit důkladněji naslouchat. V každé katechezi se snažím dát odkaz na Bibli – doporučuji si ten text přečíst, případně o něm i hovořit. Třetím pilířem je sdílení, kterého bych se rád dotknul dnes.
Sdílení toho co a jak žijeme i toho jak v našem životě působí Bůh je časem, který prožíváme v buňkách jako nesmírně důležitým. Jsme sice zvyklí běžně mluvit o svém životě – kde jsem byl, co mi kdo řekl, co jsem kde zažil a také co a na kdy plánuji. Sdělování skutečností svého života patří k člověku, jako tvoru společenskému a lišíme se tím od ostatního stvoření. Sdílení ve společenstvích má však jednu odlišnost od našich každodenních rozhovorů. Odlišnost je v úhlu pohledu na prožité skutečnosti života. Křesťanské společenství nám dává možnost vidět svůj život v kontextu Božích plánů, Boží vůle, Boží touhy nebo Božího dopuštění – jak někdy nazýváme těžké skutečnosti života. Život takto nahlížený už není jen shlukem velkého množství událostí, ale Boží stopou uprostřed naší životní cesty. Už jenom uvědomění si, že nejdu životem sám je důvodem k zamyšlení.
Dovolte několik praktických poznámek ke sdílení v buňkách:
a) vše má svůj čas – i sdílení – prosím proto animátory, aby dbali na stanovenou dobu ke sdělování zážitků – uchráníte se tím nepřehlednému mluvení, ve kterém se nakonec posluchači ztratí. Každý člen má vymezený čas!
b) na setkání jdu připraven/á, tzn. vím co chci sdělit a tím obohatit a povzbudit ostatní. Tedy jednoduchý popis JEDNÉ události uplynulých dnů, ve které jsem objevil/a Boží stopu. (Co jsem udělal/a pro Boha či co On udělal pro mě)
c) když nemám co říct můžu poslat slovo sousedovi, ale doporučoval bych říct alespoň o jedné zásadnější události uplynulého týdne a to i tehdy, když v ní nevidím žádný duchovní podtext. Možná jej uvidí váš bratr či sestra. Bůh může promluvit i skrze ně.
d) sdílení není časem diskuze. Nechte vyřčené bez komentáře. Přijde čas k poznámkám, ale ne teď.
e) soustřeďte se na toho, kdo mluví. To není jen záležitost slušnosti, ale před vašima očima je vykreslováno působení živého Boha, v naší farnosti, ve vaší bezprostřední blízkosti a to je přece důvod k bdělosti.
Ať vám Pán žehná a provází vás ochrana naší nebeské Matky Marie.
P. Kamil
PS: Připomínám, že ve čtvrtek 23. 10. bude možnost půl hodiny po mši vstoupit pod vedením kněze do vedené adorace. Budou to ve čtvrtky, vždy po čtrnácti dnech, naše lekce setkávání se s eucharistickým Kristem. Srdečně zvu.