9. katecheze / 2014 - 15


Farní evangelizační buňky

9. katecheze ve školním roce

2014/2015


Milost Ježíše Krista, našeho Pána, láska Boží a společenství Ducha svatého, ať je s vámi se všemi!

Po lesku Vánoc jsme opět vstoupili do období které liturgie nazývá mezidobí. Už jen rozbor tohoto slova nám dává tušit, že jde o čas prožívaný mezi dobami. Mezi dobou vánoční a postní a potom mezi velikonoční a adventní. Na první pohled to vypadá tak, že to o čem má cenu mluvit jsou pouze ony mimořádné doby (Vánoce, Velikonoce) a čas přípravy před každou z nich. Ale pozor! Při pohledu do kalendáře zjistíme, že velkou část roku prožíváme právě mezi těmito významnými svátečními dny. Právě v mezidobí se uskutečňuje to co narozením Krista začalo a co v jeho smrti a zmrtvýchvstání došlo svého vrcholu. Mezidobí je podobné našemu osobnímu životu, který také není složen jen z mimořádných okamžiků, ale v drtivé většině prožíváme každodennost. A bylo by nerozumné říci – takové dny nejsou k ničemu.

Dnes se chci znovu dotknout tématu SDÍLENÍ. Úzce souvisí s oním pohledem na mezidobí. Častokrát, když se nás někdo zeptá jak se máme, probíhají nám hlavou témata, o kterých má cenu mluvit. Když se nám nevybaví mimořádné události, pokrčíme rameny a řekneme – mám se tak normálně, nic zvláštního. Nenapadá nás otevírat témata, o nichž si myslíme, že druhého nezajímají. A přesto právě ona jsou takovým mezidobím našeho života. Bez nich by mimořádné okamžiky zůstaly stát jako pilíře rozestavěné stavby – bez střechy, zdiva, oken a dveří. Teprve celek však tvoří dům. Teprve mimořádné události spojené s těmi každodenními tvoří plně náš život. Prosím Pána, aby nás uváděl krok za krokem do této moudrosti každodennosti.

V říjnu, kdy jsem mluvil o sdílení naposledy, jsem nabízel několik praktických rad pro sdílení ve společenství (1. vyměřený čas, 2. připravenost, 3. ochota sdílet událost, i když v ní nevidím Boží stopu, 4. zdržení se komentářů, 5. soustředěnost na toho, kdo právě mluví). Doufám, že se vám tato část setkání daří – je totiž nesmírně důležitá. Znovu povzbuzuji animátory společenství, aby dbali na stanovený čas – je nutné učit se formulovat své zkušenosti v několika větách. Úzce to souvisí s naší schopností vydávat jednoduchým způsobem svědectví o Kristu. O tématu svědectví ještě bude řeč. Sdílení nás připravuje na to, abychom byli věrohodnými svědky. Co se týká členů buněk, je nutné přicházet na setkání připraveni. Velikou pomůckou k mapování Božích stop ve svém životě (i ve chvílích duchovního „mezidobí“, kdy jakoby není o čem hovořit) jsou okamžiky večerního zpytování svědomí. Totiž kratičkého ohlédnutí se za uplynulým dnem. Úsek jednoho dne je člověk schopen zmapovat - objevit obdarování, svůj vklad do daných situací, či svá selhání. Toto ohlédnutí nám pomáhá zahlédnout Boha v těch nejprostších okamžicích a o nich je možné svědčit. Povzbuzuji vás k citlivosti srdce.

P. Kamil

PS: Připomínám, že nám nastal čas modliteb za jednotu křesťanů i čas modliteb za kněžská povolání. Nabízím texty z Písma – Jan 17, 20-21; Jan 1, 35-42

 

 

Monday the 22nd. . Joomla Template 2.5 by FreeTemplateSpot. All rights reserved.