Velikonoční triduum

Zelený čtvrtek

Stůl je prostřen. Hostina je připravena. Zváni jsme všichni. Jen je potřeba nechat si umýt nohy. Pokorná služba. Máme jeden druhému umývat nohy, tedy sloužit sobě navzájem (prohlásil papež František a sám umýval nohy uprchlíkům, mužům a ženám různého vyznání).

Děkujeme za ty, kterým jsi Pane svěřil
službu oltáře a kázání tvého slova. Za jejich odvahu říct tvému volání „ano“. Prosíme, aby s tebou byli jedno.

Velký pátek

Uctíváme ukřižovanou lásku. Lásku, která nese bolestné rány. Rány našeho světa.

„Můj Bože, proč je ve světě tolik strachu, bolesti a zloby?“ - Jsou těžké, ale požehnané chvíle, kdy se naše otázky stávají modlitbou. Boží odpověď přichází třetí den po ukřižování. Ježíš se k nám vrátil. Jeho ranami jsme uzdraveni.

Bílá sobota, vigilie

Tichý a tmavý kostel, hoří jen paškál a svíce věřících. Zní Exsultet, píseň, kterou je znovu stvořen svět. Vosk, znamení starého a nového.

Kámen je odvalen. Bůh vrací Ježíše jako vzkříšeného. Vysloveným „věřím“ a obnovou křestních slibů otevíráme i my svůj životní příběh a zveme Ježíše, aby do něj vstoupil. I v nás se děje vzkříšení.

(Inspirováno rožnovskými velikonočními obřady a homiliemi P. T. Halíka, P. M. O. Váchy a papeže Františka; foto: Josef Bosák)

(mp)