15. katecheze 2017 / 18

FARNÍ EVANGELIZAČNÍ BUŇKY
15. katecheze ve šk. roce 2017/18
(Objevování darů XIV)

"Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi a i v podsvětí - protože Pán byl poslušný až k smrti a to k smrti na kříži - a každý jazyk musí k slávě boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán." (srov. Fil 2, 10. 8,11)

Vstoupili jsme bratři a sestry do nejposvátnější části celého liturgického roku - Svatého týdne. Jedná se o čas, který nám odhaluje samé základy víry křesťanů a noří nás do tajemství spásy světa. Máme před sebou velikonoční třídenní se svými dvěma vrcholy. Nejprve jde o Ježíšovo utrpení a smrt, tedy tu skutečnost, která nám nejenom odhaluje nepředstavitelnou velikost Boží lásky, ale také nás zbavuje strachu. Strachu z vlastní křehkosti a hříšnosti. Zbavuje, protože náš strach byl vynesen až na Kalvárii a přibit na kříž. Druhým vrcholem je Ježíšovo zmrtvýchvstání. S prvními paprsky nedělního rána přichází do života člověka rozbřesk naděje. Jsme-li spojeni s Mesiášem, jsme i my určeni ke stejnému oslavení. A nad těmito skutečnostmi není možné nic jiného než zazpívat aleluja.

Další katechezí bych rád pokračoval nad započatým odhalováním charismat. Po první skupině - charismat pastoračních - otevíráme dnes druhou.

2. skupina: Komunikační charismata
Evangelizace
Dá se sice říct, že všechna charismata jsou evangelizační, neboť každé sobě vlastním způsobem odhaluje radost evangelia. Přesto charisma evangelizace umožňuje svému nositeli ještě zřetelněji a účinněji do této služby vstoupit. Tento dar vzbuzuje v nitru nositele velikou touhu sdílet víru, aby lidé kolem něj poznali Krista. Nejde ani tak o přivádění druhých ke křtu, jako spíše doprovázení v určitých úsecích života. Skoro bych rád připojil, že by mělo jít o společné charisma všech nás, kteří jsme vstoupili do FEB. Není od věci o tento dar také prosit.

Vyučování
Mohli bychom také říct dar slova. U vyučování samozřejmě jde o toho kdo mluví, ale i o toho kdo naslouchá. Člověk obdařený tímto charismatem dostává milost promlouvat tak, že se to dotýká lidských srdcí a tak se mezi vyučujícím a vyučovaným vytváří zvláštní vztah. Dotčenost slovem učedníka Kristova pověřeného vyučováním způsobuje probuzení touhy vědět víc. Všichni dobře známe rozdíly mezi našimi pedagogy, kteří nás kdy vyučovali. Ustálený pojem pro toho, kterému to moc nešlo byl: "uspávač hadů". U charismatu vyučování jde o pravý opak. Chci ještě podotknout, že tento dar není závislý na pedagogickém vzdělání. Vzpomeňme na negramotnou sv. Kateřinu Sienskou. Pro farnost je velkým bohatstvím člověk, kterého Bůh obdařil tímto darem.

Proroctví
Tajemstvím tohoto charismatu je impuls od Hospodina. Může jít o obraz, slovo, píseň, báseň, slovo poznání toho co má druhý dělat, citace z Písma apod. Jde o víc než jen o lidskou empatii. Prorok je povolán předat Boží vzkaz - poselství je určeno druhému. V žádném případě nejde o vyřknutí neměnného ortelu, ale o impuls, který je nutné rozlišovat a jeho pravost se odhaluje právě tím, že koresponduje s potřebou druhého. Je nutné proroctví předávat s láskou ne s imperativem: "musíš, nesmíš." Vzpomeňme na apoštola Pavla, který říká, že jde o dar, o nějž bychom měli všichni usilovat.

Tolik ke druhé ze sedmi skupin charismat. Dovolte mi popřát všem pokojný čas vstupu do Velikonoc. Ať vám Vzkříšený zazáří ještě mocněji než kdy před tím.

P. Kamil