Dějiny farnosti

Aktualizováno sobota 1. září 2012 23:01

Farnost

2O počátcích farnosti na území Rožnova p.R. nejsou k dispozici žádné zprávy. Je však nanejvýš pravděpodobné, že farnost vznikla již přibližně v téže době, kdy byla založena původní ves Rosenowe. Za zakladatele je považován olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, v jehož závěti z r. 1267 je ves Rosenowe poprvné zmíněna. Ze zprávy v závěti je možno dovodit, že Rožnov byl patrně založen mezi lety 1247 – 1267, tj. v období od Brunova nástupu do úřadu po datum vyhotovení testamentu. Již od svého založení byl Rožnov manským statkem biskupství a Olomoucký ordinát vykonával patronátní právo ke zdejšímu kostelu až do r. 1789.

1

První písemný pramen nepřímo potvrzující existenci farnosti pochází z r. 1490. Pramen zmiňuje zde působícího kněze Jana. Dalším pramenem je zápis (z r. 1567) v první z rožnovských gruntovních knih o pořádaných sbírkách na opravu kostela. Záznam dosvědčuje, že kostel musel stát v Rožnově již poměrně dlouhou dobu před uvedeným datem. O tom, jak svatostánek vypadal a kdo v oněch dobách vykonával duchovní správu, bohužel nevíme. Podle historika Gregora Wolneho propadla farnost po r. 1490 herezi. Tou dobou působili ve farnosti převážně kněží z Jednoty bratrské (založena r. 1457) a pouze výjimečně byla v některých obdobích (patrně zejména v letech 1560 – 1576) umožněna pastorace také ŘK kněžím. Kostel i fara byly ŘK církvi navráceny r. 1622, avšak správa farního úřadu byla přenesena do Valašského Meziříčí. Tento stav trval až do 1. února 1666, kdy se stal rožnovským farářem F.U. Lattomus. Výše zmíněný historik G. Wolny zanechal ve svém díle Kirchliche Topografie von Mähren první konkrétnější popis rožnovského kostela (postaveného údajně v r. 1650). Podle stavu z r. 1672 se jednalo o malou dřevěnou a velmi skromně vybavenou stavbu.
3Po dlouhá léta patřila Rožnovská farnost k nejrozsáhlejším v diecézi. Ještě v letech 1732 až 1782 přináležely k Rožnovu dnes již samostatné farnosti Hutisko, Velká (od r.1925 Valašská) Bystřice, Horní Bečva, Karlovice (r. 1774 rozděleny na Velké a Malé), Zubří a Veselí (nyní Veselá). Farář vykonával pastorační službu ve 20 přifařených obcích a spravoval 7 filiálních kostelů. Farnost se rozprostírala na území cca. 500 km, přičemž obvod hranic přesahoval 89 km. Na území žilo přes 14 tis. obyvatel.
Dřevěný, docela malý kostel přestal poměrně záhy dostačovat potřebám farníků, kteří si dokonce i písemně stěžovali u vrchnosti, že jich musí stát při bohoslužbách více než třetina venku. A tak byla již koncem 17. stol. založena nadace na stavbu nového chrámu. Do ní vložil tehdejší správce panství hrabě Bernard Ferdinand ze Žerotína 1000 zlatých a jeho nástupce hrabě Maxmilián Antonín ze Žerotína rovněž 1000 zlatých. Ke stavbě však došlo z mnoha důvodů až o půl století později.

pano

 

Saturday the 19th. . Joomla Template 2.5 by FreeTemplateSpot. All rights reserved.